Učebna č. 20 Vyšší odborné školy oděvního návrhářství a Střední průmyslové školy oděvní, Jablonského 3/333, Praha 7 - Holešovice, v sousedství stanice metra "Nádraží Holešovice" (trasa "C").
Vstup pro všechny zájemce zdarma.
Cesta na místo konání: Vzhledem
k vlakovému nádraží Praha-Holešovice vystoupíme z podzemí
metra na opačném konci. Při výstupu ze stanice metra uvidíme přímo
proti sobě žlutou školní budovu. Po značeném přechodu vlevo od
zastávek tramvají č. 5, 12 a 15 přejdeme koleje a vydáme se rovně
podél zeleného plotu vlevo od školní budovy. Do školního areálu
vstoupíme po pravé straně v pořadí druhým vchodem. Po schodech
vystoupíme do I. patra, kde zabočíme vpravo. Za rohem přijdeme
k učebně č. 20.
V prostoru školy se nacházejí prodejní automaty s nápoji
a studenými pokrmy.
Přednášet bude Bc. Milan Černý, dipl.um., loutnista a hudební badatel.
Na rozdíl od architektury a výtvarného umění se zkoumání hudební praxe v barokním Duchcově (Ústecký kraj) ještě v nedávné době netěšilo téměř žádnému zájmu. Důvodem byl zřejmě nedostatek historických pramenů umožňujících zmapování dané problematiky. Avšak díky usilovnému bádání se tato chabá pramenná základna v současnosti rozrostla o velmi cenné materiály jasně poukazující na značně rozvinutý hudební život ve městě i v jeho blízkém okolí. Podstatná část objevených pramenů se týká hudby provozované v sakrálním prostředí. Zdá se, že oproti světské hudbě, o níž zatím nevíme takřka nic konkrétnějšího, byla v městských svatyních věnována zvláštní péče produkcím s vyšším artificiálním obsahem, což potvrzuje několik chrámových instrumentářů a mnoho účetních zápisů dokládajících čilý hudební provoz. Zmíněné artificiální kvality podtrhuje unikátně dochovaný inventář zámeckého kostela Zvěstování P. Marie z roku 1751, obsahující kromě instrumentáře i podrobný soupis chrámového repertoáru. K dispozici je také zakládací listina Bratrstva ke cti sv. Cecilie z roku 1677. Jde o pramen mimořádné hodnoty: prozrazuje jména všech významných hudebníků působících v Duchcově mezi lety 1677 a 1783. Jako zdroj informací dále posloužila dochovaná městská matrika s řadou zpráv o městských hudebnících, mimo jiné o Františku Xaveru Partschovi (Parč; 1760-1822). Přes nepopiratelný pokrok dosažený při získávání poznatků o hudbě hrané v barokním Duchcově zůstává ovšem stále mnoho nevyjasněných otázek - dnes již na některé z nich stěží nalezneme uspokojivé odpovědi. Navzdory tomu se Duchcov i z hudebně-historického hlediska řadí k nevšedně zajímavým a svébytným kulturním lokalitám.