Cirkuláře
| Výběr |
Všem členům České Händelovy společnosti (ČHäS)
jak bylo avizováno v předvánočním cirkuláři ČHäS (datovaném 7. prosince 2006), přinášíme v následujícím odstavci stručnou zprávu o našem hospodaření v období od 1. ledna do 31. prosince 2006:
|
Pavel Polka: první a druhá strana rukopisného výpočtu hospodaření České Händelovy společnosti za rok 2006. Dokument vyhotoven ve dnech 28. prosince 2006 - 2. ledna 2007. | ||
Sledované období, v jehož průběhu ČHäS neobdržela žádný větší sponzorský dar, bylo dle očekávání (srov. s členským cirkulářem ze dne 23. března 2006) ve srovnání s předchozími obdobími příjmově a výdajově velmi nevyrovnané. Výsledky hospodaření za rok 2006 ukázaly, navzdory systematicky uplatňovaným úsporným opatřením, ztrátu ("minus") ve výši 74.127,22 Kč. Celkové příjmy obnášejí 53.568,19 Kč, výdaje 127.695,41 Kč. Nepříjemný meziroční deficit způsobila především řada náročnějších servisních oprav osobního automobilu ČHäS (rok výroby: 1995; srov. s členským cirkulářem ze dne 11. prosince 2001), které byly s ohledem na technické parametry a bezpečnost provozu zcela nezbytné. Peněžní "toky" během období od založení ČHäS do 31. prosince 2006 vyhlížejí nicméně příznivě: celkové příjmy 2.329.723,70 Kč, výdaje 1.950.653,51Kč, tj. plus ("zisk") 379.070,19 Kč.
Pro Vaši informaci uvádím celkovou výši příspěvků tuzemských členů ČHäS za rok 2006: v této kategorii bylo inkasováno 18.090,00 Kč. K tomu lze připočítat i částku uhrazenou zástupně v Kč jedenácti českými členy mezinárodní Společnosti Georga Friedricha Händela se sídlem v Halle nad Sálou: úhrnem 1.300,00 Kč.
Poplatky Československé obchodní banky, u níž je veden účet ČHäS, překročily také v roce 2006 výši úroků. Za to, že zmíněná banka mohla nakládat s jejími prostředky, musela ČHäS za dotyčný rok uhradit navíc 88,13 Kč, což se v poměru k mnohonásobně vyšším hodnotám v minulosti, kdy se banka na účet ČHäS obohacovala podstatně více, jeví jako naprosto zanedbatelné.
Podle dosavadních předpokladů by měl být rok 2007 příjmově podprůměrný. Nenastanou-li mimořádné události, lze předběžně počítat s deficitem pohybujícím se v mezích únosnosti. V dané souvislosti si na tomto místě dovoluji připomenout, že členské příspěvky je dle bodu č. 8 stanov ČHäS nutné uhradit nejpozději do 31. března 2007. Všichni, kdo tak dosud neučinili, nechť příslušný obnos poukáží poštovní složenkou typu "C" na adresu ČHäS. Členům, kteří přispěli nebo přispějí částkou převyšující minimální výši 100 Kč, upřímně děkujeme. Budiž tu zdůrazněno: naše zájmové sdružení je nevýdělečnou organizací závislou z převážné části na sponzorských darech a členských příspěvcích!
Dne 1. ledna 2007 se na ČHäS obrátil elektronickou cestou pan Ondřej Macek s žádostí o odklad termínu své čtvrté (= poslední) splátky (16.000 Kč; srov. s členskými cirkuláři ze dne 21. března 2005 a 21. září 2006), a sice z důvodu nepříznivé finanční situace. Předseda ČHäS odpověděl p. Mackovi e-mailem dne 2. ledna 2007 s tím, že výbor Společnosti souhlasí s přiměřeným odkladem - přibližně do jara 2007. Pokud by mělo dojít k delšímu časovému posunu, musel by výbor zvážit další formální postup.
Na letošním, 30. Händelově festivalu v Karlsruhe (18. února - 5. března) nebyla ČHäS z technických důvodů zastoupena. Zprostředkovala však stipendijní účast na 22. Mezinárodní Händelově akademii Karlsruhe (19. února - 3. března 2007) dvěma studentkám: cembalistce Kateřině Chrobokové (19. - 24. února) a mezzosopranistce Dagmar Šaškové (19. - 25. února).
Dne 16. března 2006 náhle a nečekaně zemřel v jedné hamburské nemocnici ve věku nedožitých třiasedmdesáti let pan Friedrich Riethmüller (nar. dne 31. května 1933 v Hannoveru), v letech 1977-1992 předseda Göttingenské Händelovy společnosti. Zesnulý patřil od začátku 80. let minulého století k významným zastáncům a podporovatelům neformální mládežnické händelovské skupiny, z níž se později ustavila ČHäS. Jeho zásluhou mohl současný předseda Společnosti již v roce 1987, po překonání nesčetných potíží, navštívit Göttingenský Händelův festival. S velkým zájmem sledoval pan Riethmüller rovněž činnost ČHäS, a to i po roce 1992, kdy opustil funkci v Göttingenu. Osobně se angažoval v dlouhodobém projektu "Mistrovská díla barokní opery - Georg Friedrich Händel a jeho současníci". Za tímto účelem pobýval na pozvání ČHäS ve dnech 5. - 9. září 2002 v České republice (Praha, Mnichovo Hradiště); 7. září se v mnichovohradišťském zámeckém divadle "průzkumně" zúčastnil scénického provedení opery Alessandra Scarlattiho "L'Amor Generoso" ("Šlechetná láska"). V rámci projektu zprostředkoval příspěvek Ministerstva zahraničí Spolkové republiky Německo ve výši 32.406,- Kč na scénickou/koncertní produkci Händelovy opery "Sosarme Re di Media" ("Sosarmés, král médský") v roce 2003 (Mnichovo Hradiště, Karlsruhe). V souvislosti s dotyčnou produkcí jej a jeho choť, paní Waltraud, navštívili dne 7. prosince 2002 v Hamburku-Othmarschenu předseda a technický ředitel ČHäS. Před znovusjednocením usiloval Friedrich Riethmüller o sblížení rozdělených částí Německa, zejména po "händelovské ose" Göttingen - Halle nad Sálou. V posledních letech života působil jako pověřenec pro zvláštní kulturní záležitosti zemské vlády v Sasku-Anhaltsku. Čest jeho památce! V příloze tohoto členského cirkuláře zasílám pozvánku na III. seminář České Händelovy společnosti v Praze 7 - Holešovicích dne 26. dubna 2007 od 18.00 hodin; téma: "Canaletto v Londýně. Tvář britské metropole v polovině 18. století". Přednášet bude Pavel Polka, předseda ČHäS. Rádi bychom uvítali hojnější účast nežli v případě II. semináře ČHäS dne 8. listopadu 2006, kdy se dostavil žalostně nízký počet posluchačů (srov. s členským cirkulářem ze dne 7. prosince 2006!). - Proslulý benátský vedutista Giovanni Antonio Canale (1697-1768), zvaný Canaletto, působil v letech 1746-1755 (event. 1756) s jednou či dvěma přestávkami v Londýně, kde vytvořil množství pláten a skic zachycujících, s "fotografickou" přesností a z různých stanovišť, aktuální podobu britské metropole. Široká mezinárodní popularita mistrových benátských vedut jmenovaná díla poněkud vytěsnila z centra zájmu odborné i laické veřejnosti. V poslední době se však Canalettově tvorbě vzniklé na anglické půdě začíná věnovat, zcela zaslouženě, stále větší pozornost. Canalettovy londýnské olejomalby splňují, v souladu s přáním objednavatelů, nejen požadavek věrné reprodukce skutečnosti, ale zároveň představují osobité umělecké projevy, které se vyznačují důmyslnou kompozicí, suverénním uchopením prostorové iluze, diferencovaným přístupem k tlumenější anglické barevnosti, vytříbeným smyslem pro vystižení konkrétní nálady. Georg Friedrich Händel, jenž se mohl s Canalettem osobně setkat v Benátkách i v Londýně, vlastnil ve své sbírce jeho obraz "Dóžecí palác", vydražený v Londýně dne 28. února 1760 jako součást skladatelovy pozůstalosti. Ve sbírce roudnické větve rodu Lobkowiczů se nacházejí dvě Canalettovy londýnské veduty, vystavené na zámku v Nelahozevsi u Kralup nad Vltavou; tato monumentální, velmi kvalitní plátna o rozměrech 118 × 238 cm zakoupil kolem roku 1752 přímo v Londýně Ferdinand Filip Josef 6. kníže z Lobkowicz (1724-1784).